Etsuko:

Jeden z blondˇatých kluků mi vzal zavazadla a zmizel s nimi na schodech. Všichni se mi představily a já jsem si musela přiznat, že jsem tady zase skoro jediná čistokrevná.

Sedli jsme si do křesel a začali mi povídat koloběch ve škole Cross. Taky mi dali plastovou ampulku a v ní tabletky. "To je něco jako krev v tabletce." řekl Takuma a lehce se usmál.
"Ehm..díky." řekla jsem a pozorně jsem se na to podívala. Nevím, jak ale po chvíli se řeč zavedla na upíři schoposti. Mají je velmi zajímavé Kuran nechá cokoliv vybuchnout, Aidon ovládá led, Akatsuki ohenˇ, Ruka dokáže nějakou osobu ovládat, Seiren co jsem se dozvěděla dobrá v boji takže je asi sylnější a rychlejší než upír od ostatních si to ani nemataju.

Něco jsem jim taky řekla o sobě a Ruka mi řekla, že zítra ráno mi donese školní úbor. Poděkovala jsem a rychle jsem se omluvila, že půjdu nahorů. Musela jsem odvést řeč někam jinam, protože se mě chtěli zeptat jakou schopost mám já. Není ani nebezpečná, jediné jak v čem.

Ruka mě dovedla k pokoji a já jsem jí znovu poděkovala. Zavřela jsem dveře a podívala jsem se po svém pokoji. Uviděla jsem dvoulůžkovou postl s nebesy, skřínˇ, psací stůl a další nezbytné věci. U postele jsem uviděla svůj kufr a tak jsem si ho zvedla a hodila na psotel. Otevřela jsem ho a přešla jsem ke skříni.

Věci jsem si tam rychle urovnala a já jsem si mezi tím všimla dalších dveří. Kufr jsem si ještě dala na skřínˇa po místnosti jsem si dala pár svých věcí a zakotvila jsem pohledem na okně. Přišla jsem k němu a otevřela jsem ho. Ovál mě studený vánek a já jsem se podívala na měsíc. Rozhlédla jsem se po pozemcích a uviděla jsem v lese Zera. (Pokoj má na druhé straně ubytovny, vidí do lesa.)

Už z prvního pohledu jsem viděla, že je upír. Už jeho příjmení mě trošku překvapilo. Lovci upírů, neznala a ani neviděla žádného z nich. Věděla jsem , že jejich rod napadla upírka a ta nechala na živu jen jejich děti. Dvojičata.

Odlepila jsem se od okna a konečně jsem se šla podívat co je za těmi dvěřmi. Mohlo mě to napadnout, kopelna. Musela jsem si sem zase dát nějaké věci. Hygienické, ručníky, župan a něčemu takové podobné. Rovnou jsem se osprchovala a převlékla jsem se do noční košilky.

Lehla jsem si do postele a pochvíli jsem přestala myslet. Propadla jsem se do dovného spánka.

"Tati. Tati. Zbudˇse. Venku něco je." řekla 5 roční Etsuko a drkala do svého otce. Ten se probudil a vydal se ven před dům. "ÁÁÁÁÁÁÁ!" uslyšel zase a malá holčička se chytla svého otce za kraj jého pyžama. Otevřel dveře dokořán a jim se před očima objevily dvě osoby.

První jejich matka, otočená čele k nim a za ní tojí někdo v kápy a kouše ji do krku. Matka stále, jak přikovaná. Věděli jsem, že se nemůže pohnout. "Mami." šeptla jsem a druhá osoba co tam byla se zavrtěla a z thnutím zvedla hlavu. "Áááááááááááááááááá!" křikla matka. Osoba v kápi matce s trhnutím vythla maso.

Vystrašeně jsem se přikrčila a pohlédla jsem do oblyčeje osoby, ketrá matce ublyžje. Uviděla jsem krvavé oči a něpřirozený obličej. Z děsem jsem se posadila na postely a zhluboka jsem díchala. Před oblyčejem se mi zase objevil ten zrůdný obličej, který zabil matku a utekl.

Tedˇmá jen otce. Vztala z postele a přešla k otevřenému oknu. Podívala se ven a díchy upíčím smyslům uslyšela nějaké šustění kousek od velkého bálkónu, ketrý byl pod oknem a vedl přes všechny dolní pokoje. Mohl by se na mě i pořádat ples.

Dala si na své nohy sandálky a vyskočila z okna na balkón. Přešla ke kraji a uviděla nějakou holka z denní třídy.