Do pokoje došla za chvíli a podívala jsem se zase ven. Nevěděla jsem , že mě sledujou dva páry očí někoho, kdo se o mě snaží dozvědět se víc. Vyskočila jsem na ono a opřela jsem se o hranu okna. Zafoukal silný vítr a valsy mi začali lítat kolem obličeje.

Nezajímala jsem se o to a podívala jsem se do pokoje. Tady si můžu najít novou rodinu, přátelé. Povzdechla jsem si a zavřela jsem oči. Nevím, jak dlouho jsem tam byla, ale začali mě šimrat paprsky slunce.

Oteřela jsem oči a podívala jsem se na sluce, které začala stoupat k nebi. Někdo zaklepal. "Dále. řekla jsem a potichu jsem seskočila z okna. Ruka mi položila na postel oblečení a pak se na mě podívala.
"Chtěla bych ti poděkovat za večer a ještě, jak u nás probíhá výuka." řekla a posadila se na postel. Já ji napodobila. "Každá třídy má svoji obytovnu, skoro vedle sebe dělí jí jen les. Přes den, jde denní třída do školy a mi se s nimi vyměníme večer. Můžeš tam být klidně i přes den." řekla na vysvětlenou a ukázala mi papírek na kterém jsou tři velké budovi. Jedna škola a dvě ubytovny.

Chvíli jsme si povídali a pak odešla. Nechala mi tam ten papírek a já jsem se na něj podívala. Mají tady i bazén, fontánku. Vypadáto příjemě a taky jsme v jednom velkém lese. Usmála jsem se a mapku jsem si dala do pracovního stolu.

Vzala jsem si oblečení do koupelny a tam jsem zjistila, že jsou tam dvě uniformy. Jednu jsem si pověsila do skříně a druhou jsem si nechala v koupelně. Když, už začalo být kolem 10 hodiny večer, začala jsem se upravovat.Osprchovala jsem se a oblékla jsem si bílou uniformu. Oblékla jsem si sukni a vzala jsem si bílé podkolenky, boty jsem si vzala mírné na podpatku.

Podívala jsem se na hodiny za chvíli máme dole sraz. Zapměla jsem si, že se musím ještě ukázat ředitelovi. Chce se mnou něco probrat. Uvázala jsem si červenou mažlu a vyšla jsem z pokoje. Sešla jsem z pokoje a všichni, užčekali. "Prominťe za zpořdění." řekla jsem a tím na sebe ztrahala celou pozornost. "Fíha sluší ti to." řekl Hanabusa. "Děkuji." řekla jsem a Ruka zhasla světla.

Pokoj se zahalil do tmy. Vyšli jsme z obytovny a potichu jsme šli do školy, denní žáci, už dávno spí ve své postely. U brány jsem uviděla Zera, jak se opírá o strom a dívá se na mě. Zavřel oči a otevřel je, když se podíval na nebe. "Ruko, v jakém patře je ředitel?"zeptala jsem se.

"3. patro. Na stěně vedlenich je ccedulka." řekla a oni odbočili do leva a vešli do posledných dveří. Já jsem šla doprava a po schodech jsem se vydala do třetího patra. Procházela jsem 3. podlažím dívala jsem na cedulky. Tady to je, řekla jsem si v mysly a zaklepala jsem.

"Dále." ozval se sladký hlas. "Chtěl jste mě vidět." řekla jsem po zavření dveří. "Chtěl jsem ti poděkovat za záchranu srudenky a mám pro tebe nabýtku." řekl a já dala ruce v pěst. "Zeto ti to řekl?" zeptala jsem se naštvaně, ale potichu.

"Jsem ředitel, vím vše co se tady děje." řekl a hlavu si opřel o ruky. "Řekl?" zeptala jsem se znavu. "Ne." řekl. "Víš sama tato otázka se vztahuje na tu záchranu. Chci se zeptat, jestli by ses nestala nočním hlídače. Hlídala by jsi jen v noci, a někdy by tam byl Zero. Musí se předse vyspat a jak víš přišel by pozdě." řekl a podíval se na mě v otázku v očích.

"Máš možnost si to rozmislet."řekl po chvíli kdy jsem se dívala z okna. "Dobře...beru to." řekla jsem a on se usmál, ja sluníčko na hnoji. "To rád slyším, tady máš pásku." řekl a podal mi černo pásku se zychrlajzkou(newm, jak se topíš) na ni je napsáno noční ochránce.