Ve škole byla zase nuda, nejvíce jsme krev pili v přítomnosti lovce. Docela hodně ho to vytáčelo. Proběhlo pár hádek, jako normálně. Když nám zkončila škola dopila jsem krev a vyskočila jsem do noci.

Jako první jsem zavětřila a neucítia jsem žádného studenta. Vydala jsem se k bazénu od tama jsem cítila Zera. "Můž se jít prospat." řekla jsem a Zero se na mě polekaně otočil.

"Hmm.." po trapné chvíli konečně něco řekl. "Proč si mě nechala?" zeptal se. "Vždyt´si to slyšel." řeknu a opřu se o strom. "Vím, že jsi poslouchal. Když jsem s ním bylu u fontány." řekla jsem a podíala jsem se na nebe které je poseté hvězdami.
"Máš pravdu, jen..jsem to chtěl slyšet od tebe." řekl a udělal pár kroků od bazénu. "Moje čistá krev ti prodlouží život. Najdi si přátelé, lásku at´jsem měla dobré svědomí. Když jsem ti svoji krev darovala." řekla jsem.

"Doufám, že bereš ty tabetky." řekla jsem. "Hmm.." řekl a já ho propalovala pohldem. "Koukej to pít nebo tě budu nutit." řekla jsem s trošku hlasitějším hlasem, než je u mě zvykem. Nic neříkal. "Běž." ukončila jsem náš nesmislný rozhovor a odešla jsem hlouběji do lesa. Vyskočila jsem na strom a posadila jsem se na jednu větev. Vítr si pohrávál s mými vlasy a já zpomínala na svého otce.

On jediný mi zbyl z celé rodiny. Matku zabil někdo neznámí, rodiče mojeho otce a matky zabily lovci. "Co chcete?" zeptala jsem se. "Neměla jsi mu dávat svoji krev. Měl zemřít." řekl hrubý hlas našeho učitele. "Ty nic nevíš, radši mlč." řekla jsem a seskočila jsem ze stromu vedle něj. "Jsi sobec." řekla jsem a chtěla odejít.

"Jak se má babička?" zeptal se. "Dobře. Nosím ji kytky na hrob." řekla jsem a ruky jsem dala do pěsti. "Tak ji ode mě pozdravuj." řekl a ušklíbl se. "Ty!" křila jsem nahněvaně a otočila se. Neslyšela jsem ho a on stál za mnou. Dal mi ránu do břicha a já vykřikla.

Nebolelo to jen jsem si zpoměla na babičku. "Ty šmejde. Jen vidět a je mi blbě." řekla jsem a odhodila jsem ho velkou silou od sebe. Vyběhla jsem proti němu a neslyšela jsem, jak se ze stroml vyběhli moji spolužáci. Zaraženě se na mě podívali. Ještě mě takovou neviděli, vždy klidná Etsuko rupli nervy.

" Nikdy ti neodpustím že jsi ji zabil." řeknu a kopancem ho pošlu do stromu, který se přerazí na dvě části. Chci se k němu rozběhnout, když mě chytít Akatsuki a Hanabusa za ruky. "Pustťe mě!" řeknu a vražedně se na něj podívám.

Učital se vyšvihne na nohy a ušklíbne se na mě. "Byla sranda tvoji babičku zabíjet, ještě si pamatuju, jak tě chránila." řekla a mě se po lících spustily slzy. Vysmekla jsem se jim a vrazila jsem mu pěstí. "Všechny jste mi vzali, jen otec mi zbyl." řekla jsem a uttekla pryč od toho místa.

Nevím proč, ale utekla jsem do stáje. Zavřela jsem za sebou dveře a lehla jsem si do sena. Zavřela jsem oči a dostavil se "upíří" spánek. Ted´to bylo jiné, spíš ještě horší. Viděla jsem , jak zabíjí matku i mou babičku když jsem u ní byla. Jen z milosrdenctví mě nechal na živu, neměla bych proti němu šanci.