Uviděla jsem další tři Levely E. "Dneska mi přeje šťestí." zabrbrala jsem. Moje pochmurná nálada se zkoršila, když po mě jeden vyjel a já jen tak , tak uhla. Tidle si asi nebudou hrat. Viděli že jsou vážně vytočení a mají žizeň. Vystřelila jsem na další upíra, uhl tomu! Znovu jsem vystřelila a ještě že tak trefila. Jen co jsem se jednoho zbavila, všimla jsem si, že tu chybí ostatní. Šla jsem na další postraní ulici a na střeše uviděla jednoho znich, jen co jsem střelila byl fuč a já jsem ucítila hroznou bolest v zádech. Vrazila jsem do zdi a hned se od ní odrazila, to bylo jediné moje štěstí. Na místno kde jsem dopadla spadl upír co do mě tak hnusně kopl a já ho rychle zastřelila. Začala jsem sýpat a snažila se nadechnout. "Doprkna." dostala jsem ze sebe a volnou rukou jsem si zkoušela nahodit plýce. Stále jsem si zkoušela bouchat do zad, když nic. Mno takdle  bych to neřekla. Přede mnou se oběvil poslední upír, který mě měl na seznamu v obědě. Natáhla jsem ruku, že ho zastřelím, když proti mě stál. Najednou byl u mě a ruku mi pěvně držel, abych jí nemohla vůbec použít. Cítila jsem, jak se nadechl a přibližoval se k mému krku. "Pusť sakra." řekla jsem a začala se v jeho obětí zmýtat. "Víš, že mám nahořklou chuť krve? Nebude ti vůbec chutnat." začala jsem ho přemlouvat a moje plýce se z vávalu adrenalinu nahodily samy.

Už jen kousek, zavřela jsem oči a snažila ho od sebe odtlačit. Ve sprývný okamžik jsem otevřela oči, vedle mě oběvil mě známí upír a vampýrka co se mě snažil vycucnout zabil. Jak jsem se od něj snažila odtlačit, tak jsem kvůli tomu spadla na zem. "No sláva, kde se couráš." řekla jsem k blonďákovi. "Poděkovat by jsi mohla a to

dvojnásob." řekl a otočil se na mě. Viděla jsem, jak by v oblyčeji stuhlý. "Jestli nechcež moje zuby v tvojem těle zastav to krvácení." řekla já se podívala na svůj prst z dřívějška. "Uh." řekla jsem s prstem v puse. Začala jsem si krev cucat a podívala jsem se na upíra co ležel v prachu na zemi. "Tach ho?" zepttala jsem se. "Co? Nic! Ředitel mě poslal za tebou, protože ti neřek jaký kostel to byl a bál se že půjdeš tam kde jsou obvykle upíři Levelu E. No a ty jsi jeho přáni splnila."řekl s kyselím úsměvem. "Doufám, že za to dostanu jedničku. Vždy všechno předvídané splním." řekla jsem a mrkla na něj. "Máš ten dopis?" zeptal se. "Jo někdě tady." řekla jsem a vytáhla ho z kapsy. "Tak dem." řekl a já za ním nechtěně, ale poslučně cupitala.

"Hele. Viděl jsi jak jsem je zabíjela?" zeptala jsem se po chvíli trapného ticha. "Jo." řekl a sladce se usmál na nějakou jeho obdivovatelku. "Myslíš že to ušlo?" zeptala jsem se. "Možná, by to chtělo zlepšit. Sice poprvé to bylo dobré, nejsi prostě zvyklá na tu rychlost a přesnost." řekl a já se na něj vycucle podívala. "Tak...díky." řekla jsem ze slušnosti a on se na mě přiblbě zašklebil.