Život jedné upírky/2/-10.kap.
"Tak jo, ale ať se Yagari ujistí že mu nikdo nechybý." řekla jsem a práskla za sebou dveřmi. Sešla jsem schody pod kterýma byla Aoi. Pozorně mě sledovala sešla jsem poslední schod a vydala jsem se ke dveřím od třídy. Jen co jsem otevřela dveře letěl na mě nůž který se proměnil v prach a dveře začali praskat. Kdyby se určitě podívala do zrcadla viděla bych, že moje oči mají barvu červené. "Byla jsem u ředitele." řekla jsem a když jsem zavřela klika praskla a rozpadla se na prach. "Ccc.." řekla jsem si nahlas. Nejsem ničí chůva a k tomu Yagari ani neví že to dělám za něj. Pomalu jsem šla k moji lavici, kde jsem si sedla na stůj a položila hlavu do Hanabusova klína. "Jsem unavená." řekla jsem k němu a zavřela oči. Usla jsem.
Hned druhý den jsem se dozvěděla že za čtřy dny má jít Zero do města na lov upírů. Není to vtipné je to na mé narozeniny. Dala jsem si přes sebe černý plášť a vlasy jsem si schovala do něj, aby nešli moc vidět. Vyskočila jsem oknem ven a nechala vzkaz že se do rána vrátím. Všechno proběhlo hladce, čekala jsem na bráně do města než Zero příjde a pak jsem ho po střechích sledovala. Musela jsem jednoho upíra zabýt protože mě skoro prozradil, stejně si ale ničeho nevšiml. Zabíjel je tak rychle ž by si nevšiml, že se jeden vytratil a na střeše leží jeho popel. Začala jsem skákaz zpátky po střechách, když jsem si všimla že se chytl za krk a zkolaboval. Právě tam přicházela nějaké žena a on se na ní žíznivě díval. Rychle jsem seskočila a i ním jsem zase vyskočila na další. Držela jsem ho tak aby mě nemohl kousnout a doběhla jsem na náměsti co nejtišeji jsem tam doskočila a hlavu mu ponožila do studené vody. Když jsem viděla, že se probral pustila jsem ho. "Jsi zavázený ředitely, že mě za tebou poslal. Myslela jsem si, že mě nebudeš potřebovat, mýlila jsem se." řekla jsem a čekala kdy si zpomene o čem mluví a nebude to svoje chladné vědomí.
Ve škole:
"Tak chybý nám Sumi Senri." řekl a za jeho neuctivost mu vedle hlavy přistál nůž. Dělal jako že si toho nevšiml. "Hm..dneska je nádherné datum. Myslím, že má dneska narozeniny." řekl Yagari a všichni se ve třídě naply. "COŽE!" Vykřikl Hanabusa a postavil se. Všichni pocítily jak vzduch nejednou ztěžkl a schladl. Akatski hned použil svou schopost a vše bylo v pořáku. "Kde je Sumi-san?" řekl Hanabusa a podíval se na Yagariho. "Měla jít do města, dohlíží na Zera protože měl jít plnit první úkol jako lovec." řekl jako by se nechumelilo. Teď na nohách stála celá třída a vybýhala ven ze školy.
Sumi:
Se Zerem jsme šli v lese na školních pozemcích. "Řekni mi něco o té nové." řekla jsem a překočila jednu spadlou větev. "Nic o ní nevím, je prostě divná." shrnul vše co jsem o ní věděla. "Hmm.."řekla jsem zase svou lidskou starou opakovanou větu. Vyšli jsme na nějakou louku, když jsem pocítila jak mě něco přišpendlilo u stromu. Podívala jsem se kolem sebe. Cítila jsem na sobě nějaké vlákna, podívala jsem se vedle sebe Zero na tom byl stejně. "Co?" řekl Zero. "Aoi. Ukaž se!" řekla jsem a dívala se do tmy. "Jsi vážně chytrá." ozval se pro mě neznámý hlas. Jakjsem si myslela mezi stromy se oběvila Aoi a přešla do svitu měsíce. "Rozvaž nás!" řekl Zero a začal se v tom kroutit. "Proč bych to dělala? Můj pán bude potěšen." řekla a já ztuhla. "Pán, jako..."nemohla sem to říct. "Ano. Ano Rido Kuran, tvůj otec." řekla. "Víte já nejsem člověk, jsem upírka mám schopost být člověk aby mě i nějlepší z nich nepoznal." řekla a začala se nám měnit pře očima. Blond vlasy do posu, zbledla, dokonce už nebyla prkno./xD čuměla jsem na to jak bacil do lékarny/"Tvoje pravá podoba? Nic moc." řekla jsem a její oči zčervenali. Neviditelné pásky na tělě se více přitáhli a já zasípala.